logo_prodejpalivovehodreva.png

Co je palivové dřevo?

České normy stanovují, že palivové a krbové dřevo musí splňovat především požadavek na procentuální podíl hniloby (maximálně 70 %), popř. musí nést jiné známky poškození, jako je např. pokřivení, sukovatost apod. Palivové dřevo nabízené pro vytápění domácností má většinou podíl hniloby nižší, zejména pokud jde o dřevo určené ke spalování v krbech (hniloba 5 až 20 %). Naše společnost dodává tvrdé dřevo s max. 1% obsahem hniloby, u měkkého dřeva se hniloba pohybuje do max. 5%.

Palivové dřevo
rozlišujeme podle toho, z jakého typu dřeviny pochází, a podle tvrdosti – listnaté, jehličnaté; tvrdé, měkké. Dřevo jehličnanů najde uplatnění zejména v kotlích, pro krby je vhodnější listnaté dřevo. V naší nabídce naleznete i směs listnatého a jehličnatého dřeva. Tvrdé dřevo slouží k vytvoření stabilního a dlouhotrvajícího žáru, měkké dřevo je vhodné pro zapalování a v případě, že chceme rychle vyhřát vytápěný prostor.

To nejlepší pro krby - listnaté dřevo

Tvrdé listnaté dřevo je vyhledávané pro krby především proto, že hoření nedoprovází prskání typické pro jehličnany (podle obsahu pryskyřice), a také proto, že hoří dlouho. Přestože má jehličnaté dřevo díky obsahu pryskyřice vyšší výhřevnost, je méně oblíbené právě kvůli zmíněnému prskání a jiskření. Do krbů jsou z různých důvodů vhodné i některé druhy měkkého dřeva. Březové dřevo má výbornou zápalnost, takže hoří i při vyšší vlhkosti. Smrkové dřevo nepotřebuje k vysušení dlouhou dobu, spalovat ho lze efektivně už po roce vysychání.

Srovnáme-li dřeviny podle základních vlastností, nejkvalitnějším palivem je dubové dřevo. Jde o tvrdé až velmi tvrdé dřevo, které má dobrou výhřevnost a nízkou vlhkost. Srovnatelnou kvalitu má dále buk, habr nebo jasan.

Vlhkost dřeva

Vlhkost dřeva kromě výhřevnosti ovlivňuje i tvrdost a objemovou hmotnost. Platí, že vlhčí dřevo má nižší výhřevnost. Čerstvě vytěžené dřevo má přibližně 50% vlhkost, velmi nízkou výhřevnost (asi 8 MJ/kg) a vysokou objemovou hmotnost (nad 500 kg/m³). Po dvou letech klesá vlhkost dřeva k doporučované hranici 20 % a dostatečné výhřevnosti. To znamená, že letos zakoupené „čerstvé“ dřevo nejlépe poslouží za 2 roky.

Pokud dřevo nevysychá minimálně dva roky, mohou při spalování nastat potíže. Nejen že vlhké dřevo hůře hoří, dochází také ke zvýšené tvorbě sazí a dehtu, tedy ke znečištění spalovacího prostoru a kouřovodu. Přestože uměle lze dřevo prosušit i pod hranici 20 %, pro potřeby vytápění není takový proces potřebný. Nižší vlhkost mají jen ekopaliva na bázi dřeva (dřevěné pelety a brikety), kde se vlhkost pohybuje kolem 10 %. Proces sušení lze uspíšit zakoupením palivového dřeva v jarních měsících a jeho uskladněním ve štípaném stavu.

Měření dřeva

Při měření dřeva se používají nejčastěji pojmy plnometr (kubík dřeva), prostorový metr sypaný a prostorový metr rovnaný. Plnometr odpovídá objemu 1x1x1 m vyplněnému dřevem bez mezer, pro účely prodeje dřeva se tato jednotka neužívá. Nejčastěji se setkáme s jednotkou prostorový metr sypaný (PRMS), což je volně sypané dřevo (polena či štěpiny) bez skládání do krychle 1x1x1 m. Pokud je dřevo srovnané a uskládané do krychle o hraně 1 m, jde o prostorový metr rovnaný (PRM).


Zdroj: www.nazeleno.cz
© 2017 Pavel Kisling | Podbrdy 68, 267 27 | IČO: 61874914 | DIČ: 7504291993
+420 777 264 266 | www.prodejpalivovehodreva.eu